Zamyšlení nejen na neděli (CXCVI – 196): V mládí, když jsem si myslel, že jsem již starý, mě oslovovala píseň Karla Gotta. Nyní, když stále víc stárnu, oslovuje mě tím víc: Až jednou na rohu oslovím děvče a začnu o lásce pět a ona mi řekne pěvče, kéž by vám bylo míň let, řeknu: C´est la vie, c´est la vie, t...ímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál naposledy …Čítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CXCV – 195): Zygmunt Bauman (1925 – 2017) – slavný sociolog a myslitel – zavedl pojem tekutá modernita a vystihl tím podstatu dnešní doby: jsme první civilizací v dějinách, která si přestala cenit trvalosti. Všechno se mění, všechno teče. Jenže právě v těchto tekutých časech roste hodnota ...něčeho pevného – a tím nemyslím kamenné pyramidy, ale třeba schopnost kriticky myslet. Kritické myšlení je jako kotva v proudu – nedrží nás zpátky, ale pomáhá nám neztratit směr. Učí nás klást otázky, nevěřit první odpovědi a hledat hloubku tam, kde vládne povrchnost. V době, kdy se pravda často ohýbá podle algoritmů a emocí, je schopnost samostatného úsudku možná to nejtrvalejší a největší dar, co mámeČítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CXCIV – 194): Příští týden, 28. března, si připomínáme výročí narození jedné z nejvýraznějších osobností naší historie – Jana Amose Komenského. Učitel národů, myslitel, filozof, ale také uprchlík, Evropan a neúnavný hlasatel lidské důstojnosti. Jeho dílo a odkaz překračují stalet�...� a hranice států. A přesto právě dnes, v době nejistot a zrychleného světa, zní jeho slova možná ještě silněji než dříve. Komenský byl člověk hluboce věřící v sílu vzdělání, pravdy a spolupráce. Ve světě, který se potýká s konflikty a s rostoucím napětím mezi národy, nám připomíná, že vzdělanost a porozumění nejsou slabostí, ale největší obranou svobodné společnosti. Jeho vize všeobecného vzdělání jako cesty k míru a spravedlnosti je univerzální – a dnes ji potřebujeme více než kdy jindy. V Evropě, která se snaží čelit novým výzvám a přitom si zachovat své demokratické hodnoty, může být Komenský vzorem evropského humanismu. Věřil v jednotu v rozmanitosti, v hledání společného jazyka přes kulturní rozdíly. A také věřil, že politika musí sloužit dobru – ne mocenským ambicím a válce, ale člověku. Tento ideál je pro nás inspirací i závazkem. A co jeho odkaz znamená pro nás v České republice? Především to, že máme být hrdí na svou tradici – a zároveň se z ní poučit. Komenský nás učí, že politika bez morálky je prázdná a že vzdělaný a kriticky myslící občan je největší silou národa. Pokud chceme být skutečně silnou a moderní společností, musíme investovat do školství, do kultury a do hodnot, které Komenský celý život hájil – mír, svobodu, spravedlnost a odpovědnostČítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CXCIII – 193): Historie nás učí, že jednou z hlavních charakteristik totalitních režimů je bezprávné přisvojování cizího majetku pod záminkou vyššího dobra. V nacistickém Německu byla arizace židovského majetku jedním z nejviditelnějších projevů státem posvěcené diskriminace a perzekuce ...na základě etnického původu. Zákony a nařízení tehdejší doby legitimizovaly proces, který byl v jádru pouhou krádeží – avšak v hávu ideologie. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se v některých státech Evropské unie začíná diskutovat o možnosti plošného zabavování ruského majetku – a to nikoliv jen majetku oligarchů přímo napojených na režim, ale majetku jednotlivců, jejichž jediným „proviněním“ je jejich národnost. Historická paralela je znepokojivá. Pokud dovolíme, aby se konfiskace majetku odvíjela od příslušnosti k národu, pak musíme čelit zásadní otázce: Jaký je rozdíl mezi tímto přístupem a ideologiemi, které jsme jako civilizovaná společnost jednoznačně odsoudili? Pokud otevřeme dveře k tomu, že se vlastnické právo stane podmíněné státní mocí a geopolitickými okolnostmi, kde se tento proces zastaví? Historie ukazuje, že jednou přijatá logika kolektivní viny se jen obtížně vrací zpět. Dnes se může týkat „nepohodlných“ Rusů, zítra třeba jiného národa, skupiny nebo politického přesvědčení. Stojíme tedy před otázkou, zda opravdu chceme zopakovat chyby minulosti, nebo se poučíme a postavíme se za principy, které jsme si kdysi předsevzali jako základ civilizovaného světaČítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CLXXXIV – 184): Minule jsme se na chvíli odpoutali od obecných starostí a zamysleli se nad naším vnitřním světem nad básní M. J. Lermontova z roku 1841, kterou napsal do alba jedné ženě. Dnes pokračujeme zamyšlením nad svým okolím jeho básní SOUSED: Pohasl den a z výše nebesklonu rozlévá veče...rnice tichý jas - a co můj chudák soused v tento čas? Dívám se sadem přes koruny stromů a vidím v okně světlo plápolat: žije tam pokojně a osaměle bez světských zábav ve své prosté cele, a právě proto ho mám rád. Kolemjdoucí jsou k němu v soudech krutí a velmi rádi se mu vysmějí, jeho však jejich řeči nepřinutí rozsvěcet dříve, ani později. A já, jak vidím, že můj soused svítí, hned se jdu také k oknu posadit, a moje nepokojná duše cítí v té vzácné chvíli útěchu a klid. A tu mám za to, že si rozumíme, já a ten chudák v sousedství, že oba dva nás tíží stejné břímě a že se známe od dětstvíČítaj viac

Bilanční rozhovor Lubomíra Pány pro Parlamentní listy:

Zamyšlení nejen na neděli a Nový rok 2025 (CLXXI – 181): Vstupujeme do nového roku s nadějí a odhodláním. Ať je rok 2025 rokem, kdy budeme společně překonávat výzvy a budovat lepší budoucnost pro nás všechny. Přeji vám: ✨ Zdraví – protože bez něj nelze zvládnout ani ty nejmenší sny. ✨ Štěstí – aby vás prov�...�zelo ve všech životních rozhodnutích. ✨ Lásku – ať už v rodině, mezi přáteli nebo ve společnosti. ✨ Spolupráci – protože jednotní jsme silnější. ✨ Úspěchy – v osobním životě, práci i v tom, co vás naplňuje. Ať rok 2025 přinese více porozumění mezi lidmi, lepší budoucnost pro naše děti a naději, že dokážeme čelit všem překážkám. Šťastný nový rok 2025Čítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CLXXX – 180): Je pro mě velkou ctí, že čtete v tomto svátečním čase mé zamyšlení. Vánoční čas nám připomíná nejen hodnoty rodiny a tradic, ale také to nejdůležitější, co můžeme jako společnost sdílet – mír. Vánoce jsou svátky klidu, pokoje a naděje. Jsou příležitostí k zamyšle...ní nad tím, jakou cestu jsme společně ušli a jaký svět chceme budovat pro budoucí generace. Letos bych si přál, abychom nejen oslavili Vánoce v míru, ale abychom mír vnesli do celého roku 2025. Mír není jen absence konfliktu – je to pocit bezpečí, sounáležitosti a respektu, který začíná u každého z nás. Je to odhodlání hledat společná řešení, překonávat rozdíly a budovat mosty tam, kde byly dosud zdi. Rok 2025 před námi stojí jako prázdná stránka. Pojďme ji společně vyplnit příběhy solidarity, spolupráce a porozumění. Ať jsou tyto Vánoce poselstvím, že můžeme společně tvořit svět, který bude lepším místem nejen pro nás, ale i pro naše děti a vnoučata. Přeji vám všem radostné Vánoce, plné lásky a klidu, a mírový a šťastný rok 2025. Děkuji vám za vaši důvěru, za váš čas a za to, že mi umožňujete s vámi sdílet tuto viziČítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CLXXVII – 177): Všichni hovoří o reformách, ale známe přesně co to je reforma? Reforma je proces, kterým se mění stávající systém, struktura nebo praxe s cílem zlepšit jeho fungování, efektivitu, spravedlnost nebo jiné aspekty. To co je mnohdy vydáváno za reformu, je pouze úprava parametrů. Uv...eďme si, příklady opravdových reforem, například u Jana Amose Komenského. Byl reformátorem vzdělávání, náboženským reformátorem a společenským reformátorem. Jeho tři oblasti reforem popíši v dalších zamyšleních (splním tak přání mého přítele Ivana, abych napsal něco o Komenském, o němž se právě učí jeho vnučka). A jen dodám, že například jeho vize „spravedlivého míru ve svobodě“ zůstává stále stejně přesvědčiváČítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli, ale i k 28. říjnu 1918 (CLXXII – 172): Malý náhled do zapomenuté historie: Vznik samostatného Československa máme nejčastěji spojený se jmény T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Karla Kramáře či Milana Rastislava Štefánika. Ano, jejich podíl je bezpochyby zásadní, nicméně, žádný z těchto velik�...�nů našich dějin se neúčastnil událostí, během nichž 28. října došlo k vyhlášení československého státu. Všichni tou dobou pobývali v zahraničí, na rozdíl od pětice politiků, kteří v Praze stáli v čele převratu, který vyústil ve vznik nového státu ve střední Evropě. Alois Rašín byl v říjnu 1918 hlavním strůjcem podoby zákona o vzniku samostatného Československa, v letech 1918-1919 a 1922-1923 byl pak československým ministrem financí. Jeho nesmlouvavé a přísné vedení státních financí jej nakonec stojí život. 5. ledna je postřelen a 18. února na následky zranění umírá. Antonín Švehla, po vzniku československého státu působil v nejvyšších funkcích. Jako ministr vnitra (1918-1920) se podílel na vzniku československé ústavy, třikrát usedl do premiérského křesla. V roce 1927 odmítl stát se protikandidátem T. G. Masaryka v prezidentských volbách, naopak, podpořil jej. Jiří Stříbrný se účastnil se protihabsburského odboje a byl to právě on, kdo dva dny po vzniku Československa dokázal přesvědčit rakouské jednotky, které se v Praze chystaly k puči, ke složení zbraní. Byl členem pěti vlád, nakonec skončil po sporech s Edvardem Benešem mimo hlavní politický proud. Vavro Šrobár, v první československé vládě se stal ministrem pro Slovensko. Výrazně se zapsal do dějin protifašistického odboje za druhé světové války – v době Slovenského národního povstání byl jedním ze dvou předsedů Slovenské národní rady. František Soukup v první československé vládě zasedl jako ministr spravedlnosti, v roce 1929 se pak stal předsedou SenátuČítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CLXXI - 171): Letošní podzim, je podzim Semaforu. Na jeho představení beru všechny své blízké. Tentokrát to byla hra „OSVOBOZENÉ DIVADLO SEMAFOR“. Minule měla u vás docela úspěch báseň Jiřího Suchého. Tentokrát je to píseň z dílny Osvobozeného divadla (W + V + J): Celé lidské pokolení /... Mělo by víc pokoje / Kdyby bylo to co není / A nebylo to co je Nikdy nic nikdo nemá mít za definitivní / Neb nikdy nikdo neví co se může státi / Řekne se třeba že se to a to stane tak a tak / Ono to pak dopadne docela naopak / Řeknete-li dnes: život je pes / Co má být zítra za zvíře / Když je dnes pes? / Protože ani ten pes není dnes definitivní / Neví se zdali se ze psa vlk nemůže stát Dnes je čtvrtek zítra pátek / V sobotu svátek - v neděli je Den matek / Protože ani ten den není dnes definitivní / Neví se zdali se ze dne noc nemůže stát Nikdy nic nikdo nemá / Míti za definitivní / Neb nikdy nikdo neví / Co se může státČítaj viac

Nedělní zprávy 13.10. 2024 - Moderuje Richard Štěpán Sledujte Hlas NADĚJE YouTube https://youtube.com/@hlasnadeje?si=r9ZQfXWSmIUmx_kf Telegram https://t.me/hlasnadeje Facebook https://www.facebook.com/people/Naše-Naděje/61552236661772/

Zamyšlení nejen na neděli (CLXX - 170): Každý děláme nějaká rozhodnutí a následně konáme. Celý život se snažím dělat správná rozhodnutí tak, aby byla prospěšná nejen pro mě a mou rodinu, ale samozřejmě a mnohdy především pro mé okolí a spoluobčany. Své i vaše činy si dovolím charakterizovat prostřednictvím mé...ho oblíbeného Františka Drtikola: „Každý čin, ať dobrý nebo zlý, každá myšlenka, slovo vyzáří do prostoru, opíše kruh a vrací se zpátky do bodu, odkud vyšel. Toť karma.�Čítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CLXIX - 169): V týdnu jsem byl v SEMAFORU (pro mladé čtenáře – byl založen panem Suchým v roce 1959 a název je odvozen: Sedm malých forem). Panu Suchému, ač je mu již 93 let, to stále nejen „hraje a zpívá“, ale také myslí. Představení „Devatenáct tváří jazzu“ nás na malé ploše jednoh...o představení provází celým vývojem jazzu. Místo superlativ na představení uvedu jen jeden text Jiřího Suchého, pod názvem „To na paměti měj“: To na paměti měj / Že nejsi jedinej / To víno dopij sám / Kdo ví – možná tě ráda mám / Ale spíš ne Myslet si můžeš dál / Že jsem tvůj ideál / Jen klidně tomu věř / Bude to nejspíš sladká lež / A co když ne Tak tahle slova / Už nevezmu zpět / Mám totiž dneska / Místo srdce led / Na kterém bruslí / Někdo poněkud jinej / Nežli jsi hochu ty Život je složitej / To na paměti měj / Já jsem jenom tvůj stín / Ty nezůstaneš dlouho sám / To dobře vím / Vždyť tě znáČítaj viac

Zamyšlení nejen na neděli (CLXVIII - 168): Dnes místo zamyšlení – poděkování. Děkuji všem, kteří šli k volbám, ať již do zastupitelstva Jihočeského kraje volili jakkoli. Za koalici STAČILO, děkujeme všem, kteří dali koalici hlas. Osobně děkuji za preferenční hlasy, vážím si jich, vždyť hlasovali zejména ti, s kt...erými se znám osobně. Závěr: Protože hnutí ANO, zejména v Jihočeském kraji, nepovažuji za opravdové oponenty ODS, zbývá kontrola, na zástupcích koalice STAČILO (ať již zastupitelů, členů výborů či komisí, členů dozorčích a školských rad). Bude to, v Jihočeském kraji, při absolutní moci ODS velmi těžké. A abychom věděli, o čem hovořím, tak kontrola je proces sledování a zjišťování odchylek mezi žádoucím stavem (což je například programové prohlášení a volební sliby) a skutečným stavem. Jde o zpětnou vazbu, která nám umožňuje upozorňovat na pochybení a vyzývat k odstranění nedostatkůČítaj viac