A protože na Krajských listech kotvy české kultury a národního uvědomění připomínáme a připomínat budeme, protože na vlastních kořenech můžeme stavět krásný svět budoucnosti. Je to Vladimír Svitáček. Ve vzpomínkách Ondřeje Suchého. Labužnické počtení.

Jiří Šlitr jako jedna z mála skutečně pevných kotev naší české identity.

Zhodnocení politické situace na českém trhu s iluzemi. Záhodno ocitovat snad jen poslední odstavec textu: "Pěkně jsme těm našim ať už zapřísáhlým demokratům, nebo komunistům, extremistům, populistům a nacistům rozdali královsky placená místečka. Naši zemi a ani Evropskou unii to ze srabu nedostane. Jen se ta břečka bezč...así a zoufalství trochu naředila, systém přesto nedostal ani škytavku. Volby do Evropského parlamentu byly jen... realityšou. Posun bude nulový. Mlaskání od koryt bude slyšet úplně stejně. Svět Evropské unie je svět byrokracie, ne demokratické politiky. A tenhle svět se nabourat, natož opravit, nedá. Ten se dá pouze zbourat. A toho se volbami nedomůžeme.Čítaj viac

Jaroslav Petr o fascinujících faktech v přírodě.

Velmi divoce o velmi domestikovaných lidech a jejich pánech - kočkách.

Taťjana Medvecká ve svých sedmdesáti letech pokračuje ve své herecké krasojízdě.

Trochu vážně i trochu nevážně o vlakové tragédii v Pardubicích.

Pojem. Divadlo Semafor. Jiří Suchý a Jiří Šlitr. A podstata české kultury.

O platech, o penězích, o daních a důchodech. Jsou to spojité nádoby.

Rozhovor s mašinfírou o vlakové nehodě v Pardubicích.

Bezprostřední dojmy z povolebních tiskových konferencí jednotlivých stran.

Trochu divoká teze "našeho pana učitele" Stanislava Korityáka.