Důležité před cestou
1. Domluvit se s člověkem, který pobývá v DNR, domluvit si termín, na jak dlouho, ubytování a hlavně adresu + telefon, tím si zabezpečíte cestu do DNR zcela v pořádku
2. S sebou alespoň 15000 rublů + 200 EUR
3. Zakoupit si letenku radši měsíc dopředu na cestu tam i zpět
4. Zajistit si vízum na 2 vstup...y a na 15 dní (záleží, jak dlouho chcete pobývat v Doněcku, max, je měsíc)
5. Mohu dát číslo na ruského taxíka (dá se mu věřit, dojede s vámi na hranice, a kompletně vás doprovodí skrze RUS/DNR hranici dokonce vybaví někoho z lidí, aby vás odvezl do Doněcku pokud byste měli zájem(cesta na DNR hranice s ním stála 3000 rublů)
6. S sebou nebrat žádný Novoruský, DNR, LNR motiv, žádné tričko, co by upoutávalo pozornost ani v zavazadle, pokud nejste dobří v lhaní před sekuriťákama v Rostově na letišti.
Dne 23.9. jsem se svým kamarádem Rastou jeli z Brna společností Regio Jet (student agency)
Autobus měl konečnou zástávku na Florenc Praha, kde již čekal další autobus, který nás vysadil přímo na letišti Václava Havla…
Nebudu zde popisovat průběh na letišti a přejdeme rovnou do Ruska
Přistáli jsme v Rostově na Donu v čase 03:30 místního času.
Po přístání se vidáte směrem k terminálu, kde na vás čeká pasová kontrola.
Budete nuceni vypisovat dvojlist papíru (vaše jméno, příjmení, číslo pasu nebo číslo víza, datum narození, podtrhnout že jste turista, a napsat jak dlouho budete pobývat v RUS a místo vašeho pobytu, stačí napsat počet dní třeba 5 a místo Rostov, to stejné vypíšete i na ten druhý list)
Je to pro to, že první list vám hned zase vezmou na pasové kontrole v ROstově na letišti a ten druhý si necháte u sebe, protože ho budete muset předat na RUS hranici směrem DNR.
Za přepážkami u pasové kontroly chodí sekuriťák v civilu a pokud jen naznačíte, že nerozumíte moc rusky hned se vás zeptá, co chcete v rostově, řeknite že se chystáte projet Rostov oblast pokud neumíte rusky, zkuste anglicky.
Po úspěšné pasové kontrole se vydáte pro vaše věci k pásům, necháte je opět projet rentgenem…vítejte v Rostově…
My jsme s Rastislavem měli bohužel smůlu v tom, že jsme přiletěli brzy ráno a popravdě v Rusku v Rostově za tmy jsme nechtěli vycházet ven, tak jsme čekali v terminálu na sedačkách.
Po asi 30 minutách k nám došel pán v civilu a chtěl pasy…moc jsme mu nedůvěřoval, byť nám ukázal legitimaci, ale…..předložili jsme mu pas a já si radši stoupl pokud by to byl nějaký zlodějíček..naštěstí u hlavních dveří stáli policajti, takže klid ještě byl..Nakonec jsem mu pas vzal a řekl, že vše ok, on po chvíli přišel i s policajtem, tomu jsme taky ukázali pas a museli jsme jít s policajtem v civilu do kanceláře…byly tam dvě otevřené samotky…což na klidu moc nepřispívalo…
Došel i druhý pán v civilu, ten samý co byl u pasové kontroly.
Opět se nás ptali, co tu děláme (naštěstí pro mě, tahle diskuze probíhala v anglickém jazyku a i když nejsu v tomto jazyce moc zdatný, tak jeden ze sekuri´táků taky plácal anglicky, ale mnohem hůř jak já, což mě začalo uklidňovat)
Otázky: odkud jsme, jaká je naše práce v naší zemi, co tu děláme, na jak dlouho tu jsme.
Byť měli naše pasy dokonce i telefony, kde zkoumali kontakty, SMSky, messenger a přátelé na FB
Kompletně nám prohledali zavazadla.
Ovšem ve vašem zájmu DŮLEŽITÉ: rovnou jim řeknite, že jedete do Doněcku, ukažte adresu + telefon + jméno, tím by vás měli bez problému pustit, protože jsou na straně Novoruska byť to nepřiznají.
Po asi 3hodinách nás pustili, s Rastislavem jsme vyšli před terminál a radši čekali někde dál (bylo skoro 7h ráno, a tak venku začalo být viditelněji.
Na cestu na hranice jsme si vzali taxíka (kontakt mohu dát)
Na ruských hranicích vás pěkně taky zdrží, ale nejen Vás, všechny ostatní, kteří cestují z RUS do DNR.
Na pasové kontrole zkontrolují pasy, vízum, zeptají se vás opět, jaká je vaše práce ve vaší zemi, hlavně důležité: pokud se vás zeptají na jiný dokument, říkejte, že máte jenom PAS, nechlubte se letenkou, občankou, máte jenom PAS a že jedete za svým známým do Doněcku – předložte na papírku napsaný kontakt s adresou, jménem a telefonem, u kterého máte pobyt. Na této hranici také předáte vyplněný papír, který jste vyplňovali na pasové kontrole v Rostově na letišti.
Naše pasy vzal nějaký pán, který s nimi odběhl neznámo kam…po asi 30 minutách nás zavolali k sobě, řekli, že se na DNR hranicích musíme pohybovat alespoň 10 dní (já měl vízum na 12 dní)…nechali nás projít…před DNR hranici nás už taxikář opustil, protože nemohl dál, rozloučili se, dal jsem mu dýžko poděkoval, a řekl, že jakmile se budu vracet, že mu zavolám, protože mu věřím.
Na DNR hranicích za závorou už čekal Mario (ze Slovenska), který již přes 2 roky pobývá v DNR…
Člověk, který nám kontroloval pasy, si nás vzal do jedné z kanceláří, kde byli další lidi, respektive sepisovali protokoly a kontrolovali pasy a měli poslední slovo na to, jestli nás pošlou do DNR.
Problém je v tom, že dřív se do DNR dostal každý a ještě za to byli vděční, jenomže se doba změnila a byť patří tato hranice DNR, tak tam pracují bývalí ukrajinští, a někteří z nich si přejí zpět Ukrajinu, možná proto dělali problémy…po asi 5 minutách, kdy jsme ji předali opět papírek s adresou, telefon a jménem za kým jedeme, zavolali Mariovi, který byl od nás pouhých 50 metrů, došel on i s jeho kolegou a v tom jsme už věděli, že se opravdu dostaneme do DNR, taky se tak stalo, předložili své průkazy a bylo to, nasedli do auta a frčeli směr Doněck.
Po příjezdu do Doněcku jsme navštívili místní ,,večerku“ kde jsme si na přivítanou dali pivo, celkem dobré. Po vypití piva následovalo ubytovaní a to u Mariovi ženy, která nám na přivítanou nachystala boršč (vynikající) + další chody. Stmívalo se a tak večer jsme navštívili centr Doněcku, sešli jsme se s Máriovým přítelem a šli všichni za zábavou, skončili jsme na biliardu, objednali piva, pizzu a bavili se. Po 22h večer v celém DNR platí komandský čas, tzn, že všichni bez povolení musí jít domů a nesmí se pohybovat po území, bylo to kvůli diverzantům z Ukrajinské části.
Další dny probíhala návštěva Makievky a města Doněcka, po cestě nás doprovázel jak Mário, tak i jeho spolubojovník Viktor i jedna slečna Natálie z budovy přes daně.
Byl jsem s Rastislavem i přítomen při rozhovoru mezi Tomášem Forrem, který Máriovi kladl otázky, Forro je známý zpravodajec pro DeníkN (jestli je důvěryhodný či zcela nevhodný ponechám an jedincích). Ale byl jsem svědkem rozhovoru. Forro se tvářil tak, že je na ,,naší“ straně, vypadalo to, že opravdu chce lidem na Slovensku ukázat, jak to ve skutečnosti je a že pravda bude jiná, než média ukazují. Opak je pravdou. T.Forro se přidal a více méně Máriovi uškodil, tak jako ostatní. To že média píšou o tom, že Mário byl v minulosti trestaný, že byl ve vězení. No a co ? nikde není důvod proč tam byl a navíc, člověk se může kdykoliv změnit, po osobním setkání bych ani nikomu jinému v DNR nevěřil víc, než Máriovi a Rastovi. Mário ze svých peněz a z peněz co lidi posílají, kupuje a zařizuje humanitární pomoc lidem, jenž je potřeba, byl jsem u 2 takových akcí a to jsem tam pobýval jen 10 dní. Nakoupili se výhradně potraviny. Co Mário slíbil, to dodržel. Ukázal mi místa, která jsem vidět chtěl, jedinou věc jsem nestihl navštívit a tou byla Saur Mohyla (kde jsou pohřbeni vojáci), ale to bylo dopravní příčinou. Při odjezdu mě doprovodil k autobusu, který měl cestu Doněck-Rostov, rozloučili jsme se a já jel zpět po svých. Na DNR hranicích vešel do autobusu voják z hraniční hlídky a vyžádal si od všech pasy (jelo nás 10, já jediný z EU), Pochopitelně po 10 minutách si přišli pro mě i pro mé věci, musel jsem jim vytahat vše z mých zavazadel a vše důkladně prozkoumali, každou kapsu, spoďáry, ponožky, potraviny atd…Naštěstí vše proběhlo vklidu možná i proto to, že zjistili, že s sebou vezu spousty suvenýrů z DNR, po 1h kontroly mě pustili a popřáli šťastnou cestu domů. Poté už nic zajímavého, jen opět můj taxikář v Rostově, návštěva MacDon (MCdonald), příjezd na Rostov letiště, čekání na letadlo a hurá domůČítaj viac
Prihlásiť
Terms of service
