Slovѣni z Važca (Liptov), r.1934, v kúdeľnej izbe na priadkach . autor: Ján Hála (n.1890 - z.1959) . Kúdeľ - výčesky ľanu a konopí, z ktorých sa priadlo. Základom pri pradení bola praslica (palica - samorastlá, strúhaná, tokárená), na ktorej bolo pradivo(kúdeľ) upevnené omotaním motúzom, stuhou, alebo tkanicou.

Tisovec (Malohont, SlovѢnsko/СЛѠВѢNСКѠ/)

СЛѠВѢN /Slovien/ z Madačky (Novohrad, SlovѢnsko/СЛѠВѢNСКѠ/), muž s kečkami(vrkočmi) - kečkár . slovo ,,СЛѠВѢN,, je písané naším pôvodným písmom - Staroslovienskou Bukvicou (СТАРѠСЛѠВѢNСКА БȢКЪВИЦА) ... viac TU: https://www.slovieni.com/knihy/staroslovienska-bukvica

Vzdelaný človek verzus historik: Dejme slovo profesionálnímu historikovi, který si přál vyložit obyčejnému vzdělanému člověku historii evropské civilizace: Profesionální historik: Povídání o lidské civilizaci začnu ze samotného začátku, z objevení se lidí v Evropě. Kdysi dávno do Evropy přišli černoši z Afriky a za...ložili zde první osídlení, což je doloženo nálezy lebek negroidního typu... Vzdělaný člověk: Počkejte, počkejte!!! Jaké lebky?! Na tisíc dvě stě archeologických nalezišť u nás připadá je 1 (jedna) nalezená lebka, u které se povedlo najít negroidní znaky! A i ta se ukázala nositelem slovanské haploskupiny „I“ - té samé, kterou dodnes má každý čtvrtý ruský člověk! Nechcete říct že jsme černoši? Profesionální historik: Genetika je pavěda! Genetici nic v historii nechápou. Nesmíte věřit genetikům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Navíc od té doby se obyvatelstvo Ruské roviny nejednou kompletně vyměnilo. Národy přicházely, odcházely, zase přicházely, mizely, opět se usídlovaly... Vzdělaný člověk: Počkejte, to máte odkud? Genetické výzkumy dokázaly, že praslovanská haploskupina „I“ vznikla právě zde, v Evropě, před 50 tisíci lety a nikdy odtud nezmizela! My zde žijeme i dnes. Každý čtvrtý Rus je potomkem Sungirců, Kostěnkovců, původní etnikum v tisících pokolení. Plus je zde ještě část národů, které se zde usídlili za posledních 3-4 tisíc let, ale Praslovany nijak nevytěsňovali a nezaměňovali. Profesionální historik: Vždyť vám říkám, že genetika je pavěda! Slované obecně vznikli před 1000 roky. Předtím na Ruské rovině žili mongoloidi. Vezměme kulturu jámově-hřebenaté keramiky epochy neolitu (konec 4. až začátek 2. tisíciletí př.n.l.). To je téměř celá Ruská rovina. Osídlení té kultury byly vždy doprovázeny hroby představitelů uralské rasy, v jejímž fenotypu se nacházejí mongoloidní elementy, jasné? Vzdělaný člověk: Počkejte, počkejte! Jaké zasé pohřebiště? V 56 nalezených pohřebištích byly jen dvě lebky z pohřebišť 19 a 20 (Sachtyš II) označeny jako „nesoucí stopy jemné mongoloidnosti“. A i těm dali antropologové hodnocení, že lebky patří evropoidní rase s odchylkami v rámci normy. Profesionální historik: Antropologie je pavěda! Antropologové nic nechápou v historii. Nesmíte věřit antropologům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! A vůbec, co na tom záleží, jaký tam byl genotyp? Stejně to byly divoké kmeny lovců-sběřačů, chodících v kožešinách a myslících jen na žřádlo! Vzdělaný člověk: Počkejte, jak to? Vždyť archeologové byli schopni rekonstruovat oděv našich předků, a proto vědí, že Praslované se odívali ne hůře než my, dělali krásné hračky a nástroje, sošky a dekorace... Profesionální historik: Archeologie je pavěda!! Archeologové v historii nic nechápou a věčně kopají, na co jim ruka padne! Nesmíte věřit archeologům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Místní lidé neolitu byli divochy odjinud, nemající ke Slovanům jakýkoliv vztah! Vzdělaný člověk: Jaktože neměli vztah? Vždyť etnografové ukazují, že charakteristické slovanské solární disky unikátních motivů se široce používají ruským národem dodnes a motivy tradičního ruského vyšívání mají kořeny v motivech sungirské keramiky! Profesionální historik: Etnografie je pavěda! Etnografové nic v historii nechápou. Nesmíte věřit etnografům a musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Navíc ty motivy mohou být jednoduše náhodnou shodou. Národ se určuje jazykem, relígií, obyčeji! Vzdělaný člověk: Pochopitelně. Právě lingvisté ukazují, že ugrofinské jazyky jsou rozšířeny jen na východě Ruské planiny, kolem Uralu a ve Finsku. Na zbylé země, obydlené Slovany, Ugrofinové nepronikli. Což potvrzuje závěry genetiků, etnografů a antropologů. Profesionální historik: Lingvistika je pavěda! Lingvisté nic v historii nechápou. Nesmíte věřit lingvistům a musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Do desátého století našeho letopočtu Slované na Ruské rovině nebyli a hotovo! Vzdělaný člověk: Akademik Rybakov ve svých pracech přesvědčivě ukazuje slovanské religiozní kulty Makoše, Velesa, Svaroga, Koljady a Peruna právě v sungirských a kostěnkovských kulturách... Profesionální historik: Neslýchané, jaká drzost! Vy se opovažujete číst vědecké práce o historii?! Tyto posvátné texty jsou určené jen pro zasvěcené! Prostí smrtelníci z nich stejně nic nepochopí a neměli by se do nich ani dívat! Pro váš rozum stačí výklady, které formulujeme my, nositelé nejvyšší pravdy! A vůbec, na co tratit čas na divoké tupé kmeny, žijící na Ruské rovině! Vždyť civilizace vznikla ne tady, ale na jihu! V Mezopotámii! Zhruba 6 tisíc let nazpět se tam začali usídlovat Sumerové, a před pěti tisíci lety tam už existovalo 15 městských států! Dokážete si představit takové neuvěřitelné stáří prvních měst? Vzdělaný člověk: Ale v tu samou dobu se velká města objevovala i u nás, na Ruské rovině. Například vedle znamenitého Slovanského voloka. To město mimochodem existuje dodnes, jmenuje se Vologda. Spodní vrstvy tamního archeologického komplexu Veksa se datují stářím právě 5-6 tisíc let. Vykopávky Moldona 2 v samotné Vologdě se datují také na 5 tisíc let... Profesionální historik: Archeologie je pavěda! Archeologové v historii nic nechápou a věčně kopají, na co jim ruka padne! Co na tom záleží, co našli? A vůbec, příznakem civilizace jsou velké architektonické památky! Takové jako sumerská města nebo egyptské pyramidy! Vzdělaný člověk: Ale ohromnými megality je zastavěn celý sever Evropy! Ty megality jsou starší než egyptské stavby, přičemž o mnoho starší, o 2-3 tisíce let, a kameny tam jsou větší a těžší. To jsou stopy dávné vysoce rozvinuté civilizace! Mimochodem, postaveno to vše je nositeli slovanské haploskupiny „I“, protože ani Indoevropané, ani Ugrofinové se tou dobou do Evropy ještě nedostali. Profesionální historik: To jsou nesmysly! Vše, co probíhalo do Egypťanů, se za civilizaci nepovažuje! To byl ještě neolit, doba kamenná. A to znamená, že tehdy žili divoké negramotné kmeny, které nemohly vytvořit civilizaci. Vzdělaný člověk: Ale vždyť megality jsou, to je fakt! Složité, mohutné, astronomicky orientované stavby, ve většině postaveny z přírodních materiálů, přičemž velmi těžkých... Profesionální historik: Odkazovat se na fakta je nevěděcké! Nesmíte se zajímat o fakta, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Zapomeňte na všechno, co bylo do Egypta, civilizace se objevila tam! Egypťané se naučili dolovat měď a skočili do doby bronzové. Teprve to je civilizace! Svými měděnými pilami řezali kámen, žulu a mramor, a stavěli pyramidy. Vzdělaný člověk: To je všechno totální nesmysl! Tvrdost mědi na stupnici Moose je 3 jednotky, tvrdost žuly je sedm jednotek! Mědí je nemožné opracovávat žulu za žádných okolností, to vám řekne libovolný mechanik! Profesionální historik: Mechanika je pavěda! Mechanici o historii neví nic. Nesmíte věřit mechanikům a musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! A vůbec, budeme mít za to, že žulu opracovávali mědí s pomocí abraziva! Písek sypali pod pilu a hotovo! Vzdělaný člověk: Tím se ale nic nemění! Písek bude obrušovat měď, ne kámen. Navíc, ve skutečných abrazivních instrumentech se měď nikdy nevyužívala. Využívalo se dřevo, kost a kůže; na konci 20 století začali využívat plasty, papír a další, ale nikdy meď, to vám řekne libovolný nástrojář! Profesionální historik: Nástrojařina je pavěda! Nástrojáři v historii nic nechápou! Nesmíte věřit nástrojářům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Je napsáno, že řezali mědí, tak řezali mědí! A potom odřezané bloky tlačili po rampách nahoru! Vzdělaný člověk: A pročpak nejsou nikde stopy po rampách? A k čemu jsou vůbec, při absenci těžké kolesové techniky? Herodotem popsané jeřáby jsou jednodušší a mnohem efektivnější, nebo blokové výtahy. To vám řekne libobolný inženýr. Profesionální historik: Inženýřina je pavěda! Inženýři v historii nic nechápou. Nesmíte věřit inženýrům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Takže přerušujete mě marně, slyšte a kochejte se mou nezměrnou moudrostí! Takže, po divoké době kamenné, která nezanechala jiné stopy než neolitické ubohé sošky a době bronzové, která nám darovala pyramidy, nařezané měděnými pilami, nastoupila doba železná. Zhruba před třemi a půl tisícem let Chetité vynalezli železo. To, že železo skutečně objevili Chetité je potvrzeno tím, že řecký název pro železo je Χάλυβας, a tím, že v hrobce faraona Tutanchamona byl nalezen jeden z prvních železných kinžálů, zjevně darovaný jemu Chetity, a že už v Bibli, ve Starém zákoně, v Knize Soudců (kolem 1200 př.n.l.) se popisuje použití Filištínškými a Kanaánci dokonce železných vozů. Zachoval se také dopis krále Chetitů Chattussilla III (1250 př.n.l.) králi Asýrie Salmansaru I., ve kterém se píše o tom, že Chetité taví železo. Chetité dlouho chránili technologii výroby železa v tajnosti. Objemy výroby jimi železných výrobků nebyly příliš velké, avšak dovolovali jim prodávat je do okolních zemí. Vzdělaný člověk: Jste přesvědčen, že Chetité dělali železné výrobky sami a nekupovali je u Slovanů? Profesionální historik: Co to říkáte za blbosti? Na Ruské rovině v té době žily kmeny ubohých divochů! Železná metalurgie se poprvé rozšiřovala v Přední Asii, Indii a v Jižní Evropě, kde byly železné zbraně široce používány už na hranici 2. a 1. tisíciletí př.n.l. V Severní Evropě se technologie zpracování železa rozšířila až v 7. století př.n.l., v Egyptě – v 6. století př.n.l., v zemích Dálného Východu – v 7-5 století př.n.l. Co s tím mají co do činění Slované? Vzdělaný člověk: Už před 30. lety archeologické naleziště Veksa 1 vedle Vologdy objevilo velké pole strusky, spojené se zpracováním železných rud. Mezi vrstvami byly nalezeny kousky rumpálů, a také kousky zlomených železných jehel a šídel, kousky kelímků. Podle částeček uhlí byla struska datována uhlíkovou metodou jako 3000 let stará. Vychází, že v té době, kdy Chetité „objevili“ železo, Slované ho už dávno všude kovali. Metalurgická výroba předpokládá velmi velký objem odpadu (strusky), jejíž vrstvy se nacházejí všude kolem horního toku Volgy. Je jasné, že tam kde je struska, tam je byla i výroba. V Asii, Indii nebo Chetitské říši nebyly vrstvy strusky nalezeny? Profesionální historik: Metalurgie je pavěda! Metalurgové v historii nic nechápou. I archeologie je pavěda, i fyzika s její uhlíkovou metodou! Nesmíte věřit všem těm metalurgům, archeologům a fyzikům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Na Rusi žily jen divoké primitivní kmeny a vše známé objevili Chetité s Egypťany, jasné?! Dobrý příklad je vynález Egypťany papyru! Papyrus je psací materiál, v dávnosti se využíval v Egyptě a dalších zemích. Při jeho výrobě se čistily stvoly papyru-rostliny od kůry, střed se řezal podélně na tenké plátky. Vzniklé plátky se pokládaly vodorovně na rovné plochy, na ně se dávala pod pravým úhlem ještě jedna vrstva a umístilo se to pod velký hladký kámen, a potom se to nechávali pod pražícím sluncem. Po usušení list papyru opracovávali kladívky a vyhlazovali, celkově to byl složitý a drahý proces, což vedlo ke vzniku palimpestů. To znamená, papyrus se nejen využíval pro zápis z obou stran, ale často se i smýval a používal znovu. Kromě drahoty má papyrus ještě jeden nedostatek – přibližně za dvěstě let kompletně prohnije. Staré papyry se dochovaly jen v Egyptě s jeho unikátním klimatem. Vše to vedlo ke vzniku pergamenu – materiálů pro psaní, vyrobeného z kůže. Byl trvanlivý ale také neskutečně drahý, a proto jsou skoro všechny staré knihy palimpsesty, a někdy i vícenásobnými. Takový stonásobně přepsaný papyrus je například „Novgorodský kodex“ 10. století. Nám, zvyklým na levný papír a masové vydání je těžké pochopit, jaké neuvěřitelné peníze stála před tisíci lety každá stránka, dokonce použitá – tu bylo možné umýt a použít znova. Už v antice se papyrus a pergamen obecně rovnal zlatu! Antická epocha dala světu ohromné množství velkých myslitelů a vědců. Antický Řím a antické Řecko daly světu desítky, pokud ne stovky zvědavých myslí, které zanechaly podrobné svědectví o své epoše. Jen samotný Herodotes napsal 11 celkem tlustých svazků své „Historie“. 11 svazků pokud počítat podle posledního soudobého vydání. Ciceron zanechal dvě desítky traktátů, nepočítaje články a řeči, Ptolemaios zanechal několik svazků o šesti stech stránkách strojového textu. Vzpomenu ještě na Sokrata, jehož myšlenky jsou popsány desítkami učedníků v knihách různého objemu, Aristoksena, který napsal až 450 knih! Plutarch zanechal 210 děl, a naopak Aristoteles napsal jen pět knih, ačkoliv je poněkud známější. Platón napsal kolem 30 knih, Antigon sestavil před 2500 lety sborník textů, vydávaný až do 19. století, Archimédes sestavil 20 vědeckých knih... ačkoliv co se namáhám, všechno vyjmenovat nejde! Jen pokud počítat díla vzniklé před narozením Krista, jedná se o 82 autorů, nepočítaje anonymní. A cca dvakrát více tvořilo už po začátku naší epochy. Vzdělaný člověk: Promiňte že přerušuji, ale na čem ty práce byly napsány? Profesionální historik: Jak na čem? Na něčem byly! Vzdělaný člověk: Lze se dozvědět konkrétněji, na čem se zachovalo takové neuvěřitelné množství prací antických autorů? Vždyť jste právě sám řekl, že materiál pro zápis byl neuvěřitelně drahý a papyrus vydrží jen dvě století... Jak vypadají originály těch textů a kde je možné je spatřit? Profesionální historik: Nikde, nezachovaly se. Vzdělaný člověk: A odkud se vzaly texty, jak a kde byly nalezeny? Profesionální historik: Texty byly nalezeny vědci ve formě masově vydávaných textů v knižních obchodech. Jde o to, že po vynálezu papíru a knihtisku, počínaje přibližně 16. stoletím, se objevila možnost dělat knih kolik chceš, a celkem levně. Stalo se to byznysem a hlavní bylo ne napsat, ale zaujmout čtenáře napsaným, prodat mu zboží. Mnozí podnikavci začali tisknout antické texty. Vzdělaný člověk: A podle čeho jste se rozhodl, že se jedná skutečně o antické texty a ne podvrhy, vytvořené pro potřeby módního trendu studenty, najatými za pár korun? Profesionální historik: Jak podle čeho? Sám se zamyslete – vždyť podnikavec nezačne klamat kupce jen kvůli dvoj- nebo trojnásobnému zisku? Vzdělaný člověk: A pokud je to jednoduše básnická licence? Možná zakladatel žánru napsal text s epigrafem „Rukopis, nalezený v hrobce“ a stalo se to populárním žánrem literatury? Profesionální historik: Ne-e, vše je prověřeno! Historici se ptali prodejců, odkud se text vzal – a prodejci vždy říkali, že je to překlad z arabštiny nebo rukopis, nalezený v hrobce. Jednoduše hned po vydání se všechny originály ihned ztrácely, byly ničeny nebo se rozpadaly v prach. Sám popřemýšlejte: vždyť prodejce nebude dělat křivárny, aby prodal drahé zboží bohatému klientovi! Vzdělaný člověk: Dobrá, ale všechny ty historie z bulvárních knih se jakkoliv čímkoliv potvrzují? Byly vykopávkami nalezeny alespoň nějaké stopy států, popsaných v textech? Profesionální historik: Jistěže! Bylo nalezeno mnoho antických kulturních památek, soch a bižuterie takové kvality, že je nelze odlišit od podobných produktů éry Renesance. To je zjevný důkaz vysoké úrovně rozvoje antické kultury! Vzdělaný člověk: A jak je rozlišujete? Profesionální historik: Pokud je socha s podpisem, pak je novověká. A bez podpisu znamená antická. Vzdělaný člověk: A možná jsou všechny z novověku? Profesionální historik: To tak nemůže být! Sám se zamyslete – copak by prodejci, obchodující s antickými sochami, začali podvádět kupce kvůli proklatému zisku? Takže pochybnosti o úspěších antické civilizace nejsou žádné. Navrhuji se nerozptylovat a vrátit se k historii rozvoje civilizace. Štafetu moudrosti převzala od dávného Egypta Hellada, tedy Řecko – svaz měst-megapolisů, z nichž největším byla Sparta! Vytvořená podle zákonů Likuda, dává nám model odvahy vojínů a surovosti výchovy chlapců. V traktátu „Státní pořádek Lakedemonců“ Xenofont podrobně vypráví o tom, jak byla organizovaná spartánská armáda v jeho době, před dvěma a půl tisíci lety. Výzbroj spartánce dělalo kopí, krátký meč a štít, přilba, pancíř na hrudi. Váha ochranných prvků činila 30kg. Takové těžké pěchoty mohla Sparta vyslat až 10.000 lidí, a celé Řecko kolem 110 tisíc, jak se to stalo v bitbě roku 479 př.n.l.! Vzdělaný člověk: Počkejte, jakých 110 tisíc? Současná armáda Řecka má podobnou velikost, zatímco demografové tvrdí, že tehdejší počet obyvatel Řecka byl 60x menší než dnes – celkem kolem 200.000 lidí na celé Řecko. Profesionální historik: Demografie ja pavěda! Demografové v historii nic nechápou. Nesmíte věřit demografům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Pokud říkáme, že armáda byla 110 tisíc, tak to znamená, že to tak ve skutečnosti bylo! Možná že v těžkou hodinu šli do boje všichni muži! Vzdělaný člověk: 110 tisíc vynásobit 30kg výstrojí pro každého, to dělá tři tisíce tun bronzu. To jest, tři vlaky po dvaceti vagónech. Kde staří Řekové vzali tolik výzbroje? Měli měděné doly? Našly se jakékoliv stopy toho obrovského množství bronzu? Profesionální historik: Jaký je rozdíl, kde vzali výzbroj? Nejspíš koupili u Féničanů. A mimochodem, těžké pěchoty v té bitvě bylo jen 38 tisíc, zbytek byla lehká. Vzdělaný člověk: 38 tisíc to je tisíc sto šedesát tun bronzu. Za jaké peníze mohli Řekové koupit tolik zbraní? Bronz byl kovem velmi drahým, a Řecko byla chudá zemědělská země, která se živila jen z malých horských pastvin s kozami, a z olivových sadů. Nebylo nazbyt. Jak si mohla její ekonomika dovolit podobné výdaje? Profesionální historik: Ekonomika je pavěda! Ekonomové v historii nic nechápou. Nesmíte věřit ekonomům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Vzdělaný člověk: Mimochodem, a vyprávění Xenofonta bylo jakkoliv čímkoliv potvrzeno? O zbraních, zabíjení slabých dětí, o rozšířené homosexualitě, o penězích ve formě prutů? Profesionální historik: Archeologie je pavěda! Archeologové v historii nic nechápou a stále nemohou najít to, co mají! Nesmíte věřit archeologům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Vzdělaný člověk: Mimochodem, neřeknete, jaká byla velikost armád ve slavné Grunwaldské bitvě? Profesionální historik: Ze strany Vitolda okolo 16-39 tisíc lidí, ze strany řádu okolo 11-27 tisíc vojáků... Vzdělaný člověk: Přesněji nelze? Profesionální historik: Odkud přesněji? To bylo dávno, před šesti sty lety! Téměř žádné svědectví se z těch dob nezachovalo! Vzdělaný člověk: A nezdá se vám zvláštní, že o bitvě, která se stala před 2500 lety, kdy dokonce ještě ani papír nebyl vymyšlen, je nám známo vše do podrobností, s přesností do jednoho vojáka, jeho výzbroji a místě nástupu jeho branné povinnosti, a o událostech poměrně nedávné minulosti, 500-600 let, nevíme téměř nic? Profesionální historik: Vše je velmi jednoduché. Je to tak proto, že o těch dávných, prakticky dopísemných dobách, napsali desítky antických autorů stovky knih! Známe nejmenší detaily životopisů většiny antických filozofů a vědců, jejich výroky, okruh přátel a učedníků, známe do detailů průběh všech válečných kampaní, početnost armád, výzbroj vojáků, jejich stravování, místo nástupu, způsob výcviku, trasy pohybu... Celkově, všechny detaily, doslova jako bychom viděli hollywoodský film. A naopak o nám blízké minulosti prakticky žádné podobné svědectví nejsou, a o 300 dále do minulosti a nevíme už nic, jen základní črty. Papír hnije, hoří, žerou ho hlodavci, archivy strádají od válek, požárů, hlouposti současníků... Středověké dokumenty měly velmi málo šancí zachovat se. Vzdělaný člověk: A antické? Profesionální historik: Tak ty byly vydány tisícovými náklady, co by se s nimi dělo? Originál samozřejmě není ani jeden. Ale na to není třeba obracet pozornost. Pojďte vrátíme se k vědě. Vzpomeneme na velkou říši Antického Říma, kterou v epochu největšího rozkvětu obývalo až 60 milionů lidí! Vzdělaný člověk: Ona se rozprostírala po celé planetě? Vždyť na celé planetě podle demografů bylo tehdy kolem 100 milionů lidí a z nich přibližně 70% v Asii. Profesionální historik: Zapomeňte na tu nešťastnou demografii! Demografie ja pavěda! Demografové v historii nic nechápou. Nesmíte věřit demografům, musíte věřit jen nám, nositelům jediné správné pravdy! Máme knížky antických autorů, kde je napsáno že 60 milionů, což znamená že bylo 60 milionů! Komu více věříte: ubohým hloupým specialistům ve svých oblastech, nebo moudrým vydavatelům neznámo koho z originálů, které nikdo nikdy neviděl? He? Tak mlčte a poslouchejte! Takže, v roce 753 př.n.l. byl založen Řím a pro jeho zaplnění vyhlásil legendární Romulus pravidlo všeobecné rovnosti a svobody, díky čemuž se tam začaly shromažďovat tisíce uprchlých otroků, vyhnanců a jednoduše hledačů dobrodružství... Vzdělaný člověk: A kde se v okolí Říma vzali uprchlí otroci a vyhnanci v takovém množství? Profesionální historik: Tak to se jedná o antický svět! Tam jsou vždy a všude tisíce otroků, toužících po svobodě! A oni se začali usazovat v Římě. Vzdělaný člověk: A čím je krmili? Na čí účet žili? V agrární oblasti nemůže žít více lidí, než může nakrmit země. A lidé musí mít zdroj existence. Obvykle je to buď obchod, pokud město stojí na křižovatce cest, jako Vologda nebo Novgorod, nebo nějaká místní výroba, jako ve Staré Ruse nebo Usťužni. Čím se živili Římané? Profesionální historik: Válkou! Úspěšně bojovali, plenili okolní národy a zaháněli je do otroctví! Díky trofejím bohatli a rozvíjeli se. Vzdělaný člověk: Ale za jaké peníze nakoupili počáteční zbraně? Legionáři byli těžkou pěchotou, pravda? 30kg výzbroje na osobu? Kde vzal Řím peníze pro vyzbrojení prvotní armády? Profesionální historik: Peníze jsou druhotné! Řím bojoval uměním vojáků, jejich duchem a pracovitostí! Římští vojáci podle svědectví Polibia ušli za den 40-50 km, nesli všechnu svou výzbroj na sobě, plus majetek a kůl pro opevnění tábora, a zastavujíc se oddechnout, obkružovali tábor palisádou... Vzdělaný člověk: Promiňte a vy jste přesvědčen, že mluvíte o lidech, ne o slonech nebo mimozemšťanech? Jde o to, že lidé bojují už nejeden tisíc let, zabývají se tím dodnes, a proto jsou jejich fyzické schopnosti dobře odraženy v povinnostech a pravidlech. Tabulkové rychlosti přesunů: bez nákladu – 4.5 km/h, s nákladem 21kg – 4 km/h. Rychlý pochod – 5km/h, po špatných cestách – 3 km/h. Denní pochod: normální – 32km, rychlý – 50 km. Pokud lidé ušli za den 40-50km, dokonce bez nákladu, pak už nic nepostaví, a pokud budou stavět, nikam už neodejdou. Buď je možné jedno, nebo druhé. Pokud přinutit vojáka mít na sobě více než 20 kg, pak nebude moci jedno ani druhé. Ani pochod 40 km, ani stavba táborů, ani schopnost bojovat – voják se jednoduše unaví k smrti. Zjevně proto v reálných pochodech nikdo nikdy ohrazené tábory po cestě nestavěl, všichni si vystačili s ozbrojenými strážemi. Profesionální historik: Vojenská věda je pavěda! Nemá žádný vztah k historii! Pravidla, aplikované na běžné lidi, nelze na antické Římany aplikovat! Oni byli superlidé, chodili rychleji než koně, nosili zátěž větší, než unesou koně, a stavěli lépe než bagr! A ještě měli moderní taktiku, moderní formace, nejlepší technologie zabezpečení pochodů, měli balisty, škorpióny a mnoho dalších zbraní, kterými lehce poráželi všechny všude! Vzdělaný člověk: A jak se to projevilo na pokroku válečného umění lidstva? Profesionální historik: Bohužel nijak. Na začátku našeho letopočtu začali na Římskou říši útočit divoké, špinavé a tupé barbarské kmeny, které rychle a lehce rozdrtily ohromnou stotisícovou římskou armádu, a v roce 476 zlikvidovali i samotnou říši, a to tak, že po ní nezůstaly žádné stopy. Jednoduše nic. Na místě Římské říše, jejíž život známe doslova po minutách, vzniklo množství států, o jejichž životu a historii máme velmi mlhavé představy. Vždyť to bylo tak dávno, že se nezachovaly skoro žádné prameny... Vzdělaný člověk: Ok, nechme Římskou říši, o níž víme jen z masových vydání z regálů obchodů, bůh s ní. Pojďme se podívat na Rus. Jaká byla v antické době? Profesionální historik: Nebylo tam nic v antice! Divoké kmeny brodily sem a tam, mísíce se navzájem. Skýtové, Sarmati, Gótové, Kimmerijci... Celkově, u Herodota je popsáno vše podrobně: na Ruské rovině žili bojoví pastevci-kočovníci, kteří prodávali Řekům zrno... Vzdělaný člověk: Stop, stop, stop! Jakže nic nebylo?! Vždyť před třemi tisíci let je právě ta doba, kdy na slovanské Rusi začíná epocha masového budování měst a pevností! Jen měst z té doby, od 5-3. století př.n.l., archeologové odkryli více než 200, a malých osídlení více než 500. A velmi mnoho měst a menších osídlení, které vznikly před 3000 lety, existují nepřetržitě dodnes! Možajsk, Uglič, Zvenigorod, Belozersk... dokonce Moskva se objevila už tehdy. Největší město té doby, obklopené třemi řadami obranných zdí, to je současné Kuncevo. Další oblast Moskvy, mající pevně dokázanou 3-tisíciletou archeologickou historii, to je Kolomenskoje. Sám moskevský Kreml byl postaven tehdy, před třemi tisíci let, což dokazuje nalezená tam při kopání keramika té doby. A v Troicku například, se před 3 tisíci let stěny opevnění budovaly tak, že uvnitř se dalo žít. Zvenku zemní valy a zevnitř normální jizby. Existovala vlastní unikátní místní fortifikace. Profesionální historik: Už jsem vám říkal, že archeologie je pavěda. Pořád se prohrabují nějakým smetím místo aby se podívali, že u Herodota o něm není nic napsáno. Celkově, pojďme si říct, že žádných těch měst nebylo... Vzdělaný člověk: Jakže nebylo, pokud jen měst je nalezeno více než 200! A kolik jich ještě zůstalo neobjeveno?! Profesionální historik: Pak si pojďme říct, že města tak nějak byly, ale žádný vztah k historii nemají. Objevili se neznámo odkud neznámí Ugrofinové a všechny rychle postavili, a potom zase odešli. Souhlas? Vzdělaný člověk: Co je to za nesmysl? Za prvé, genetici dokázali, že před 3000 lety Ugrofinové ještě ani Ural nepřekročili, a za druhé, pevnosti stavěli měšťané-řemeslníci, metalurgové, století za stoletím, kteří vyměnili vybavení z kostěného na železné doslova archeologům před očima, jestli je možné se takto vyjádřit. A Finno-Ugrové se i v Nové době drželi rodově-kmenové organizace, města nebudovali, řemeslnou výrobu nerozvíjeli. Kam se najednou propadly všechny jejich návyky, obyčeje a oni sami, po tisíciletí života na vlně technologického pokroku? Zvláště pokud samotné města a výroba v nich nikam nezmizely, naopak zdokonalovaly se. A dělají to dodnes! Profesionální historik: Dobrá, pojďme tedy mít za to, že je to prostě neznámý národ, který se vzal neznámo odkud, vybudoval města a potom zmizel. A zapomeňte na tu ďábelskou archeologii! A nezapomínejte to hlavní, že to nebyli Slované! Slované se objevili neznámo odkud až v 8-9. století, a neznámo jak nahradili neznámé obyvatele ve městech a osídleních! Vzdělaný člověk: Pročby ne Slované? Vždyť lingvisté tvrdí, že slovanský jazyk se začal formovat už před 3000 lety, právě v době masovéhu budování měst na Ruské rovině. Profesionální historik: Lingvistika je pavěda! Lingvisté nic nechápou! Musíte věřit nám, nositelům jediné správné pravdy! Slované se objevili na tomto světě teprve před 1000 lety! Najednou se vzali jako ohromný etnos neznámo odkud, a nahradili předchozí národy! Vzdělaný člověk: Ale vždyť genetici tvrdí, že nikdo nikam neodcházel. Minimálně ¼ nás všech, žijících na Ruské rovině, jsme potomky genetické skupiny Praslovanů, která vznikla v Evropě před 50 tisíci lety, a další ½ jsou potomky indoevropanů, kteří sem přišli před 4,5 tisíci lety! My všichni jsme v absolutní většině dávné místní obyvatelstvo! Odkud se berou ty fantazie o stěhování národů a nahrazení jedněch národů druhými? Profesionální historik: Už jsem vám říkal, že genetika je pavěda! Obecně, zapamatujte si jednou provždy: archeologie, genetika, etnografie, lingvistika, technika, inženýřina, nástrojařina, fyzika a geologie, antropologie a geografie jsou všechno mrzké pavědy, vytvořené speciálně za účelem podkopání základů skutečné pravé historie! Proto na všechny ty pavědy nestojí za to obracet pozornost! Vzdělaný člověk: A toponymika? Profesionální historik: A co tvrdí ona? Vzdělaný člověk: Že toponyma s příponou „rus“ se objevila od Kavkazu do Severního moře a od Uralu do Labe ne později než před dvěma tisíci lety. Profesionální historik: Pak je to také pavěda! Žádní Slované a žádní Rusové před 8. stoletím našeho letopočtu nebyli! Na Ruské rovině v té době obecně nic nebylo. Divokost, zaostalost, kočovníci, drobné kmeny s drobnými sváry. Vzdělaný člověk: A kdo potom postavil Hadí valy? Stovky kilometrů obranných staveb z roubených-zeminových stěn vysokých 15-20 metrů, které oddělovaly lesní Rus od stepí. Na jejich pozadí vypadá dokonce Velká čínská zeď hračkou pro děti. Podobný výtvor je spojen s ohromnými ekonomickými náklady a je v silách jen pro silný a bohatý stát. Profesionální historik: Pojďte, budeme dělat, že Hadí valy neexistují a hotovo. Vzdělaný člověk: Jak neexistují? Vždyť to je fakt, ony jsou! Profesionální historik: Odkazovat se na fakta, to je nevědecký přístup! Skutečný vědec má číst svaté knihy a dělat závěry výlučně na moudrosti antických proroků, a ne se odkazovat na nějaká hloupá fakta a výzkumy! Nesmíte myslet, musíte jednoduše poslouchat jen nás, nositele jediné správné pravdyČítaj viac

Čech Polivka v roku 1883 prišiel k správnemu záveru čo sa týka nášho pomenovania, no z nášho pohľadu len potvrdil informácie z naších starších zdrojov. Latinka nie je slovanské písmo, naše pôvodné písmo je Staroslovienska Bukvica (https://www.slovieni.com/knihy), pomocou ktorej bol taktiež napísaný PROGLAS, kde Konštantín... Cyril nás oslovuje ako словѣнскъ /Sloviensky/ národ a словѣни/Slovieni/ (žiadni Slováci) Na obrázku vpravo je strana zo šlabikára Kariona Istomina z roku 1694, kde môžete vidieť, že bukvica jať ,,ѣ,, sa vyslovuje ako ,,ie,, . celý šlabikár na STIAHNUTIE tu: http://imwerden.de/pdf/istomin_bukvar_1694.pdf Taktiež vyslovavanie Bukvy jať TU: https://www.facebook.com/Slovieni/videos/2222786937978830/ Zmena prípony pomenovaní Slovanov nastala približne v rovnakom období, v neskorom stredoveku, pod pražským kultúrnym vplyvom(a ten pod vplyvom západného, nemeckého vplyvu). Poľan sa zmenil na Poliaka, Rusin na Rusnaka, Moravan na Moravaka, Slezan na Slezaka a Slovѣ[ie]n na Slovaka. Pomenovanie Slovak sa prvýkrát objavuje v 15. Storočí, konkrétne v liste písanom nemecky a podpísaný menom Hinko Slowak. Presný termín Slovak, patriaci do slovenského národa, môžete nájsť vo Velešinovom slovníku(1458) ako ,,sclavus slowak,,. Napriek tomu, termín Slovѣ[ie]n (Slovѣ[ie]nin) , patriaci do slovenského národa, je v Prešporskom slovníku z neskorého 14. storočia: Czech Bohemus, Rusyenyn Rutenus, Uher Ungarus, Slovyenyn Sclavus, Moravecz Moravus. Pomenovanie Slovѣ[ie]n bolo definitívne zamenené za Slovak až v 16. storočí. Termín Slovѣ[ie]ni, popisujúci kmeň či národ, sa po prvýkrát objavuje v Metodovom liste(9.storočie). Rastislav, knieža Veľkej Moravy(Slovѣ[ie]nskej zeme), predstavuje seba a svoju družinu byzantskému pápežovi Michalovi III. (r.863) takto: "My Sloviene prosta čaď " a ako "My Sloviene od poganstva se otvrgaše...". Pomenovanie Slovѣ[ie]ni môžeme taktiež nájsť v zdrojoch ako Život Konštantína a Metoda a v Nestorovej kronike ("Slovѣ[ie]ni, ktorí sidlia pozdĺž Dunaja..."). Konštantín používa pomenovania "Slovѣ[ie]ni" a "slovѣ[ie]nsk narod" vo svojej básni Proglas, prvej slovanskej kresťanskej básni(http://youtube.com/watch?v=4w0KUQjGRh4). V latinčine a gréčtine je všetko spojené so Slovѣ[ie]nmi prekladané ako Sclavae/Slavorum alebo Slovenicas/Stholovenikon/Slougenzin. Napríklad v liste Ľudovíta Nemca môžeme čítať Slougenzin marcham pod vládou Kniežaťa Pribinu(pôvodne vládol v Nitre a neskôr bol vyhnaný do Panónie), ktorý bol kniežaťom Blatnohradu pri Balatóne. Slougenzin marcham je Slovenská marka. Niekto by mohol namietať, že Panónia bola Slovinská(Korutánska), ale topografický prieskum slavistu Jána Stanislava potvrdil, že topografia v Panónii má bližšie k slovenskému jazyku a typickým slovenským pomenovaniam než k slovinským. Napokon Slovinci sú známy pod pomenovaním Korutánci. Okrem toho je tu ešte jeden veľmi dôležitý detajl, ktorý môže vysvetliť mnoho nejasností. Mali by sme dnes prekladať latinský termín Slavorum ako Slovanský (Slováci, Slovinci, Slavonci, Slowinci, Slovieni/Novgorodci/)? Ako sme sa už zmienili, Slováci boli v latinčine vždy prekladaní ako Sclavus(napr. Privilegium pro Slavis z r.1381 boli privilégia garantované obyvateľom Žiliny kráľom Ľudovítom I. uhorským a vyriešili nespokojnosť Slovákov s nemeckými imigrantami, ktorí obsadili väčšinu miest v mestskej rade). Sclavae sa začalo prekladať ako Slovania až v 19. storočí českými nacionalistami. Ale my si musíme uvedomiť, že v 9.storočí každý dnešný slovanský národ mal svoje vlastné kmeňové/národné pomenovanie. Takže Slavorum musíme prekladať ako ,,slovenský,, ak to situácia vyžaduje. Závisí to na čase, mieste a situácii. Rímski autori sa so Slovѣ[ie]nmi stretli skôr ako s Rusmi, pretože Slovѣ[ie]ni sídlili v tom čase bližšie k rímskemu impériu. Ak je aj niektorý iný slovanský národ pomenovaný Sclavae, tak zrejme kôli podobnosti jazyka k už známym Slovѣ[ie]nom, preto ich volali latinsky rovnako Sclavae ... ale títo slovania boli už diferencovaní od Slovѣ[ie]nov ich vlastnými pomenovaniami(Poľania, ...). Teda niektorí autori hovoria, že Regnum Suentebaldi(nesprávne nazývané Veľká Morava! pretože neexistuje záznam pomenovania Magna Moravia pre toto kráľovstvo) pod vládou kráľa Svätopluka, najmocnejšieho panovníka nás Slovѣ[ie]nov, a jeho ďalšie pomenovanie Regnum Slavorum by malo byť prekladané nie ako Slovanské kráľovstvo, ale ako Slovѣ[ie]nské kráľovstvo. Tento fakt je taktiež podporený Nestorovou kronikou Kyjevskej Rusi, kde Nestor pomenuváva dnešné Slovensko ako ,,Slovienskaja zemlja,, za Karpatami. ,, ... Roku 6406 (podľa nášho starého slavjanského kalendára - podľa dnešného to bol r.898) po tom, ako boli Slovѣ[ie]ni už pokrstení, ich kniežatá Rastislav, Svätopluk a Koceľ poslali k cisárovi Michalovi,...,, ,, ... biskupovi Metodovi, následníkovi Andronika; lebo učiteľ slovienskeho národa je apoštol Andronik. A na Moravu prišiel aj apoštol Pavol a učil tu; lebo tu je Illýria, do ktorej prišiel aj apoštol Pavol a kde pôvodne žili Slovieni. A preto je učiteľom Slovienov apoštol Pavol. Od tohto národa sme aj my, Rusi, a preto aj nám, Rusom, je učiteľom Pavol, pretože učil sloviensky národ a po sebe pre Slovienov ustanovil za biskupa a námestníka Andronika. A sloviensky i ruský ľud je jedno, lebo od Varjagov sa nazvali Rusmi, ale prv boli Slovienmi. Hoci sa aj Poľanmi volali, no reč mali sloviensku. Poľanmi boli prezývaní preto, že sa usadili v poli; ale jazyk sloviensky mali jeden. Nestor (* asi 1056, Kyjev – † 1114, Kyjev) bol mních Kyjevsko-pečorskej lavry, staroruský letopisec. V slovanských jazykoch sa pod rôznými vplyvmi zvuk zachytený týmto písmenom ,,ѣ,, po storočiach z pôvodného ,,ie,,menil na: bulharčina – ja (я), e (е) - бял ale бели (v západných nárečiach – e) čeština – í, ě poľština – ie, ia ruština – je (v niektorých regiónoch ja, jije alebo ji) slovenčina – ie, e srbčina/chorvátčina ekavčina – e jekavčina – ije ikavčina – i . V Staroslovienskej Bukvici mala každá zo 49 bukiev svoje meno, mnohé z nich číselný význam, do 49 Obrazov a v neposlednej miere aj sebe vlastný a unikátny zvuk. Hlavný rozdiel je v Obraze a samozrejme jemu zodpovedajúcej zvukovej frekvencii. Sú frekvencie, ktoré nás ťahajú hore, sú aj také, ktoré nás ťahajú dole. Ak sa vymení “len“ písmeno, tak – bez nášho vedomia – začne naše podvedomie dostávať úplne iné Obrazy bez ohľadu na to, čo v súčasnom jazyku vyjadrujeme. Podvedomie je VŽDY vo Večnosti, pričom súčasný jazyk – úmyselne upravený – je v súčasnosti. A postupne sa začneme negatívne, deštrukčne programovať. A to ešte nehovoríme o tom, že každý tvar, vrátane bukvice nakreslenej na papieri, generuje torzné polia, ktoré boli nedávno objavené už aj oficiálnou vedou. Ani náhodou teda nemôže byť jedno, čo používame. Bukvica Ѣ [JAŤ] sa vyslovuje ako ,,ie,, a má Obraz „Božie spojenie“ alebo „vzájomné prepojenie Nebeských a pozemských štruktúr“. V názve SlovѢn (Slovien) teda hovorí o človeku, ktorý má prepojenie so Svetom Bohov, ktorí stojí o spojenie s Vyššími Svetmi, hoci svoj život žije na Zemi. No jeho cieľ je na Nebesiach. Preto je SlovIEn. Bukvica Є [JEST] sa vyslovuje ako ,,e,, a má Obraz ,,forma existencie vo Svete JAVI“, t.j. v materiálnom /fyzickom/ svete. Hoci toto vysvetlenie je iba veľmi skrátené, mysliaci človek už môže začať nachádzať súvislosti. A tak vysvitne, že SlovEn je človek, ktorý žije na tejto Zemi, ale predmetom jeho záujmu je najmä materiálny svet a jeho prejavy. Nehľadá napojenie na Svet Bohov. Nesporne, Slovensko je dnes plné Slovenov. No títo tu v našej slávnej minulosti nežili. Buďme radi, že sa nám zvuk JAŤ, t.j. že „IE“ zachovalo v jazyku dodnes. Nuž hľa, zmena zvuku v jednom písmene..Čítaj viac

Jedno z popredných švédskych periodík zhrnulo túto udalosť takým spôsobom: „Keď naši Predkovia ešte stále tesali Runy do kameňa, Slovania si už navzájom písali listy.“ . Deň 26. júla 1951 zostane navždy v histórii vedy ako dátum objavenia nového zdroja historických poznatkov. Pred 69 rokmi pri archeologických vykopávkac...h vo Veľkom Novgorode bola objavená prvá brezová gramota – dokument písaný na brezovej kôre. Neskôr nasledovali nálezy brezových gramot jeden po druhom a pokračujú až do súčasnosti. V súčasnosti je už známych iba z Novgorodu 1116 brezových gramot a archeológovia ich nachádzajú aj na iných miestach a oblastiach. Brezová kôra obsahuje látky, ktoré eliminujú plesne a baktérie, preto ide o veľmi trvácny nosič informácií, ktorý prežil stáročia pod kultúrnymi nánosmi. Zatiaľ je známe, že brezová kôra sa využívala na písanie už v 11. storočí. Tento zdroj je jedinečný pre štúdium každodenného života starovekého Ruska. Brezové gramoty svedčia o širokom rozšírení gramotnosti v starovekom Rusku, kde mešťania študovali abecedu od detstva a sami písali vlastné listy a svedčia aj o tom, že aj ženy boli gramotné; Zároveň v niektorých situáciách (najmä v korešpondencii vysokopostavených úradníkov) bola relevantná aj postava pisára, ktorý písal diktované a zároveň pôsobil ako poštár. Rodinná korešpondencia Novgorodcov svedčí o vysokom postavení ženy, ktorá posielala pokyny manželovi a vystupovala nezávisle v peňažných vzťahoch, atď. V brezových gramotách sú k dispozícii informácie o strave starodávnych Novgorodcov, ich šatníku, ich remeslách, ako aj o sfére ľudských vzťahov, príbuzenskej a priateľskej spriaznenosti, pohostinnosti a konfliktov. V gramote číslo 842 sa hovorí: „Tu sme poslali 16 košov medu a tri hrnce oleja. A v stredu dve ošípané a klobásy.“ (prvá zmienka o klobáse v celom slovanskom svete). Brezové gramoty sú spravidla veľmi krátke, pragmatické a obsahujú iba najdôležitejšie informácie; to, čo je autorovi a adresátovi už známe, sa v nich samozrejme nespomína. Ťažkosti s výkladom, ktorým súčasní vedci neustále čelia v dôsledku chýbajúceho kontextu, je cena zaplatená za čítanie „cudzích listov“. O vysokej rozšírenosti gramotnosti medzi obyvateľstvom svedčí domáci a osobný charakter mnohých brezových gramot z Veľkého Novgorodu. Napríklad milostné správy od mladých ľudí alebo zápisky gazdinej – príkazy od manželky manželovi. . kniha o našom písme TU: https://www.tartaria.sk/bukvica-cislovo/ . Existujú brezové gramoty so záznamami o sprisahaniach a iných folklórnych textoch, ktoré umožňujú posudzovať starodávne pamiatky folklóru. Medzi brezovými textami sú súkromné listy rôznych sociálnych skupín obyvateľstva, od vyšších vládnych úradníkov až po obyčajných roľníkov mužov a žien, dospelých aj detí. Obsah textov pokrýva všetky aspekty života. Existujú listy, ktoré obsahujú obchodnú korešpondenciu a súdne konania. Na kôre je aj materiál charakterizujúci dedičské záležistosti a roľnícku ekonomiku. Dokumenty na brezovej kôre obohatili naše chápanie života obyvateľov stredovekého Ruska. Pred niekoľkými rokmi sa vo Švédsku konala výstava archeologických nálezov Novgorodu. Jedno z popredných švédskych periodík zhrnulo túto udalosť takým spôsobom: „Keď naši Predkovia ešte stále tesali Runy do kameňa, Slovania si už navzájom písali listy.“ . kniha o našom písme TU: https://www.slovieni.com/knihy/staroslovienska-bukvica . – už v r.1903 indický Brahmám Bal Gangadhar Tilak napísal knihu „Arktická vlasť Védov „(!) / teda nie Rus, Slovák,Srb, Poliak… ale Ind ! / v ktorej podáva výsledky svojho štúdia Rikvédy a Avesty z ktorých jednoznačne vyplýva, že Védovia a ich kultúra, ktorú priniesli Indom, pochádzajú zo zeme kde je POLÁRNA ŽIARA, KDE SA TOPIA ĽADY, KDE JE POL ROKA NOC A POL ROKA DEŇ, kde sú hviezdy VEĽKEJ MEDVEDICE vysoko na oblohe a točia sa okolo polárky… čiže ruská Sibír – Ešte do 18. storočia v najvyššej kaste Indie bolo zvykom pri sobáši potvrdiť svoj sľub zápisom na ...BREZOVÚ KÔRU ! (Prečo nie na banánový list ..Čítaj viac

Staroslovienska Bukva ѣ /jať/ Latinka nie je slovanské písmo, naše pôvodné písmo je Staroslovienska bukvica, pomocou ktorej bol taktiež napísaný PROGLAS, kde Konštantín Cyril nás oslovuje ako Slovѣnsky národ a Slovѣni (žiadni Slováci) - https://www.facebook.com/photo/?fbid=2887914408144103&set=a.1484237075178517 Taktiež v šlabi...kári Kariona Istomina z roku 1694 môžete vidieť, že bukvica jať ,,ѣ,, sa vyslovuje ako ,,ie,, . celý šlabikár na STIAHNUTIE tu: http://imwerden.de/pdf/istomin_bukvar_1694.pdf Zmena prípony pomenovaní Slovanov nastala približne v rovnakom období, v neskorom stredoveku, pod pražským kultúrnym vplyvom(a ten pod vplyvom západného, nemeckého vplyvu). Poľan sa zmenil na Poliaka, Rusin na Rusnaka, Moravan na Moravaka, Slezan na Slezaka a Slovѣ[ie]n na Slovaka. Pomenovanie Slovak sa prvýkrát objavuje v 15. Storočí, konkrétne v liste písanom nemecky a podpísaný menom Hinko Slowak. Presný termín Slovak, patriaci do slovenského národa, môžete nájsť vo Velešinovom slovníku(1458) ako ,,sclavus slowak,,. Napriek tomu, termín Slovѣ[ie]n (Slovѣ[ie]nin) , patriaci do slovenského národa, je v Prešporskom slovníku z neskorého 14. storočia: Czech Bohemus, Rusyenyn Rutenus, Uher Ungarus, Slovyenyn Sclavus, Moravecz Moravus. Pomenovanie Slovѣ[ie]n bolo definitívne zamenené za Slovak až v 16. storočí. Termín Slovѣ[ie]ni, popisujúci kmeň či národ, sa po prvýkrát objavuje v Metodovom liste(9.storočie). Rastislav, knieža Veľkej Moravy(Slovѣ[ie]nskej zeme), predstavuje seba a svoju družinu byzantskému pápežovi Michalovi III. (r.863) takto: "My Sloviene prosta čaď " a ako "My Sloviene od poganstva se otvrgaše...". Pomenovanie Slovѣ[ie]ni môžeme taktiež nájsť v zdrojoch ako Život Konštantína a Metoda a v Nestorovej kronike ("Slovѣ[ie]ni, ktorí sidlia pozdĺž Dunaja..."). Konštantín používa pomenovania "Slovѣ[ie]ni" a "slovѣ[ie]nsk narod" vo svojej básni Proglas, prvej slovanskej kresťanskej básni(http://youtube.com/watch?v=4w0KUQjGRh4). V latinčine a gréčtine je všetko spojené so Slovѣ[ie]nmi prekladané ako Sclavae/Slavorum alebo Slovenicas/Stholovenikon/Slougenzin. Napríklad v liste Ľudovíta Nemca môžeme čítať Slougenzin marcham pod vládou Kniežaťa Pribinu(pôvodne vládol v Nitre a neskôr bol vyhnaný do Panónie), ktorý bol kniežaťom Blatnohradu pri Balatóne. Slougenzin marcham je Slovienska marka. Niekto by mohol namietať, že Panónia bola Slovinská(Korutánska), ale topografický prieskum slavistu Jána Stanislava potvrdil, že topografia v Panónii má bližšie k slovenskému jazyku a typickým slovenským pomenovaniam než k slovinským. Napokon Slovinci sú známy pod pomenovaním Korutánci. Okrem toho je tu ešte jeden veľmi dôležitý detajl, ktorý môže vysvetliť mnoho nejasností. Mali by sme dnes prekladať latinský termín Slavorum ako Slovanský (Slováci, Slovinci, Slavonci, Slowinci, Slovieni/Novgorodci/)? Ako sme sa už zmienili, Slováci boli v latinčine vždy prekladaní ako Sclavus(napr. Privilegium pro Slavis z r.1381 boli privilégia garantované obyvateľom Žiliny kráľom Ľudovítom I. uhorským a vyriešili nespokojnosť Slovákov s nemeckými imigrantami, ktorí obsadili väčšinu miest v mestskej rade). Sclavae sa začalo prekladať ako Slovania až v 19. storočí českými nacionalistami. Ale my si musíme uvedomiť, že v 9.storočí každý dnešný slovanský národ mal svoje vlastné kmeňové/národné pomenovanie. Takže Slavorum musíme prekladať ako ,,slovenský,, ak to situácia vyžaduje. Závisí to na čase, mieste a situácii. Rímski autori sa so Slovѣ[ie]nmi stretli skôr ako s Rusmi, pretože Slovѣ[ie]ni sídlili v tom čase bližšie k rímskemu impériu. Ak je aj niektorý iný slovanský národ pomenovaný Sclavae, tak zrejme kôli podobnosti jazyka k už známym Slovѣ[ie]nom, preto ich volali latinsky rovnako Sclavae ... ale títo slovania boli už diferencovaní od Slovѣ[ie]nov ich vlastnými pomenovaniami(Poľania, ...). Teda niektorí autori hovoria, že Regnum Suentebaldi(nesprávne nazývané Veľká Morava! pretože neexistuje záznam pomenovania Magna Moravia pre toto kráľovstvo) pod vládou kráľa Svätopluka, najmocnejšieho panovníka nás Slovѣ[ie]nov, a jeho ďalšie pomenovanie Regnum Slavorum by malo byť prekladané nie ako Slovanské kráľovstvo, ale ako Slovѣ[ie]nské kráľovstvo. Tento fakt je taktiež podporený Nestorovou kronikou Kyjevskej Rusi, kde Nestor pomenuváva dnešné Slovensko ako ,,Slovienskaja zemlja,, za Karpatami. ,, ... Roku 6406 (podľa nášho starého slavjanského kalendára - podľa dnešného to bol r.898) po tom, ako boli Slovѣ[ie]ni už pokrstení, ich kniežatá Rastislav, Svätopluk a Koceľ poslali k cisárovi Michalovi,...,, ,, ... biskupovi Metodovi, následníkovi Andronika; lebo učiteľ slovienskeho národa je apoštol Andronik. A na Moravu prišiel aj apoštol Pavol a učil tu; lebo tu je Illýria, do ktorej prišiel aj apoštol Pavol a kde pôvodne žili Slovieni. A preto je učiteľom Slovienov apoštol Pavol. Od tohto národa sme aj my, Rusi, a preto aj nám, Rusom, je učiteľom Pavol, pretože učil sloviensky národ a po sebe pre Slovienov ustanovil za biskupa a námestníka Andronika. A sloviensky i ruský ľud je jedno, lebo od Varjagov sa nazvali Rusmi, ale prv boli Slovienmi. Hoci sa aj Poľanmi volali, no reč mali sloviensku. Poľanmi boli prezývaní preto, že sa usadili v poli; ale jazyk sloviensky mali jeden. Nestor (* asi 1056, Kyjev – † 1114, Kyjev) bol mních Kyjevsko-pečorskej lavry, staroruský letopisec. V slovanských jazykoch sa pod rôznými vplyvmi zvuk zachytený týmto písmenom ,,ѣ,, po storočiach z pôvodného ,,ie,,menil na: bulharčina – ja (я), e (е) - бял ale бели (v západných nárečiach – e) čeština – í, ě poľština – ie, ia ruština – je (v niektorých regiónoch ja, jije alebo ji) slovenčina – ie, e srbčina/chorvátčina ekavčina – e jekavčina – ije ikavčina – i ukrajinčina – i, ji Brezová kôra namiesto papiera na slovanských územiach: – už v r.1903 indický Brahmám B.K. napísal knihu „Arktická vlasť Védov „(!) / teda nie Rus, Slovák,Srb, Poliak… ale Ind ! / v ktorej podáva výsledky svojho štúdia Rikvédy a Avesty z ktorých jednoznačne vyplýva, že Védovia a ich kultúra, ktorú priniesli Indom, pochádzajú zo zeme kde je POLÁRNA ŽIARA, KDE SA TOPIA ĽADY, KDE JE POL ROKA NOC A POL ROKA DEŇ, kde sú hviezdy VEĽKEJ MEDVEDICE vysoko na oblohe a točia sa okolo polárky… čiže ruská Sibír – Ešte do 18. storočia v najvyššej kaste Indie bolo zvykom pri sobáši potvrdiť svoj sľub zápisom na ...BREZOVÚ KÔRU ! (Prečo nie na banánový list ..? ) . V Staroslovienskej Bukvici mala každá zo 49 bukiev svoje meno, mnohé z nich číselný význam, do 49 Obrazov a v neposlednej miere aj sebe vlastný a unikátny zvuk. Hlavný rozdiel je v Obraze a samozrejme jemu zodpovedajúcej zvukovej frekvencii. Sú frekvencie, ktoré nás ťahajú hore, sú aj také, ktoré nás ťahajú dole. Ak sa vymení “len“ písmeno, tak – bez nášho vedomia – začne naše podvedomie dostávať úplne iné Obrazy bez ohľadu na to, čo v súčasnom jazyku vyjadrujeme. Podvedomie je VŽDY vo Večnosti, pričom súčasný jazyk – úmyselne upravený – je v súčasnosti. A postupne sa začneme negatívne, deštrukčne programovať. A to ešte nehovoríme o tom, že každý tvar, vrátane bukvice nakreslenej na papieri, generuje torzné polia, ktoré boli nedávno objavené už aj oficiálnou vedou. Ani náhodou teda nemôže byť jedno, čo používame. Bukvica Ѣ [JAŤ] sa vyslovuje ako ,,ie,, a má Obraz „Božie spojenie“ alebo „vzájomné prepojenie Nebeských a pozemských štruktúr“. V názve SlovѢn (Slovien) teda hovorí o človeku, ktorý má prepojenie so Svetom Bohov, ktorí stojí o spojenie s Vyššími Svetmi, hoci svoj život žije na Zemi. No jeho cieľ je na Nebesiach. Preto je SlovIEn. Bukvica Є [JEST] sa vyslovuje ako ,,e,, a má Obraz ,,forma existencie vo Svete JAVI“, t.j. v materiálnom /fyzickom/ svete. Hoci toto vysvetlenie je iba veľmi skrátené, mysliaci človek už môže začať nachádzať súvislosti. A tak vysvitne, že SlovEn je človek, ktorý žije na tejto Zemi, ale predmetom jeho záujmu je najmä materiálny svet a jeho prejavy. Nehľadá napojenie na Svet Bohov. Nesporne, Slovensko je dnes plné Slovenov. No títo tu v našej slávnej minulosti nežili. Buďme radi, že sa nám zvuk JAŤ, t.j. že „IE“ zachovalo v jazyku dodnes. Nuž hľa, zmena zvuku v jednom písmene..Čítaj viac

SLOVIENSKE PODANIE RÚK . СЛѠВѢNСКЕ РУКОПОЖАТИЕ . V Staroslovienskej Bukvici mala každá zo 49 bukiev svoje meno, mnohé z nich číselný význam, do 49 Obrazov a v neposlednej miere aj sebe vlastný a unikátny zvuk. Hlavný rozdiel je v Obraze a samozrejme jemu zodpovedajúcej zvukovej frekvencii. Sú frekvencie, ktoré nás ...ťahajú hore, sú aj také, ktoré nás ťahajú dole. Ak sa vymení “len“ písmeno, tak – bez nášho vedomia – začne naše podvedomie dostávať úplne iné Obrazy bez ohľadu na to, čo v súčasnom jazyku vyjadrujeme. Podvedomie je VŽDY vo Večnosti, pričom súčasný jazyk – úmyselne upravený – je v súčasnosti. A postupne sa začneme negatívne, deštrukčne programovať. A to ešte nehovoríme o tom, že každý tvar, vrátane bukvice nakreslenej na papieri, generuje torzné polia, ktoré boli nedávno objavené už aj oficiálnou vedou. Ani náhodou teda nemôže byť jedno, čo používame. Bukvica Ѣ [JAŤ] sa vyslovuje ako ,,ie,, a má Obraz „Božie spojenie“ alebo „vzájomné prepojenie Nebeských a pozemských štruktúr“. V názve SlovѢn (Slovien) teda hovorí o človeku, ktorý má prepojenie so Svetom Bohov, ktorí stojí o spojenie s Vyššími Svetmi, hoci svoj život žije na Zemi. No jeho cieľ je na Nebesiach. Preto je SlovIEn. Bukvica Є [JEST] sa vyslovuje ako ,,e,, a má Obraz ,,forma existencie vo Svete JAVI“, t.j. v materiálnom /fyzickom/ svete. Hoci toto vysvetlenie je iba veľmi skrátené, mysliaci človek už môže začať nachádzať súvislosti. A tak vysvitne, že SlovEn je človek, ktorý žije na tejto Zemi, ale predmetom jeho záujmu je najmä materiálny svet a jeho prejavy. Nehľadá napojenie na Svet Bohov. Nesporne, Slovensko je dnes plné Slovenov. No títo tu v našej slávnej minulosti nežili. Buďme radi, že sa nám zvuk JAŤ, t.j. že „IE“ zachovalo v jazyku dodnes. Nuž hľa, zmena zvuku v jednom písmene..Čítaj viac

Ždiar (Stredný Spiš, SlovѢnsko/СЛѠВѢNСКѠ/)

СЛѠВѢNКА /Slovienka/ z Torysiek (Stredný Spiš, SlovѢnsko/СЛѠВѢNСКѠ/) . slovo ,,СЛѠВѢNКА,, je písané naším pôvodným písmom - Staroslovienskou Bukvicou (СТАРѠСЛѠВѢNСКА БȢКЪВИЦА) ... viac TU: https://www.slovieni.com/knihy/staroslovienska-bukvica

slaviansky PrvoprѢdok SVENTOVIT ---Vezmime si napríklad Hviezdoslava a jeho báseň Pribina, aj keď iba niekoľko úryvkov: Mrcha v Nitre novina! Sprotivil sa Urolfovi, vehlasnému biskupovi, pyšný knieža Pribina. Na Zobore, svätej hore, s krížom chrám dal poboriť, vstaviť iný, vo svätyni boh kde znova: Svätovít. Na Velehrad sťaž...nosť sám biskup píše: „Veľký pane! pohoršenie neslýchané, údelník čo spáchal!… Chrám na Zobore, svätej hore, sobor, čuj! dal rozboriť; zrub sklásť podlý, klát kde modly čnie: ohavný Svätovít. Za čias Hviezdoslava bolo teda ešte známe, že na našom území boli aj chrámy zasvätené Svätovítovi. Ďalej, použil starosloviensky výraz „sobor“, čo má význam ešte v dnešnej ruštine ako chrám, tak aj snem. KNIHY tu:https://www.slovieni.com/knihy . Bukva jať ,,Ѣ,, z nášho písma – Staroslovienskej Bukvice, sa vyslovje ako [ie]. Viac TU: https://www.slovieni.com/knihy/staroslovienska-bukvica . Sventovit je slavianskym PrvoprѢdkom hospodárstva, vojny, veštby, ohňa a svetla. Meno "Svętovitъ" sa dá preložiť ako "mocný, silný pán". Patril medzi najvýznamnejších PrvoprѢdkov (neskôr bol prívlastok Prvopredok zamenený za boh) baltských Slovanov. Jeho hlavný chrám stál na ostrove Rujana v meste Arkona, kde bola jeho obrovská drevená socha. Kummir (drevená socha) mala štyri hlavy, dve hľadeli dopredu a dve dozadu. Sventovit mal dvojitú hruď a dvojitý chrbát. V pravej ruke držal roh hojnosti a ľavá bola opretá v bok (podľa niektorých prameňov mal v ľavej ruke meč nadrozmernej veľkosti). Pri soche bolo položené sedlo, uzda a praporec, čo svedčí aj o jeho vojenských atribútoch. V svätyni mal posvätného bieleho žrebca, o ktorého sa staral žrec. Tradovalo sa, že kôň bol vždy ráno spotený a uprášený, lebo na ňom v noci tajne jazdil Sventovit do boja a ochraňoval tak Slovanov. Kôň sa tiež využíval pri veštbách, keď prekročil prekrížené kopije pravou nohou, znamenalo to víťazstvo v boji, inak bola výprava odložená. Veľké Sventovitove slávnosti sa konali vždy po zbere úrody. Jeho roh hojnosti bol naplnený medovinou alebo vínom a podľa toho, koľko z nápoja počas roku ubudlo sa predpovedala budúcoročná úroda. K podobnému vešteckému zvyku, slúžil aj veľký medový koláč. Pred chrámom sa za obrovský koláč Sventovitov žrec schoval a spýtal sa prítomných či ho vidia. Keď odpovedali "Nie!", tak im želal, aby bolo aj budúci rok toľko úrody, aby ho nebolo vidieť. Pre veštbu sem chodili ľudia aj zo vzdialenejších miest. Všetci obchodníci, ktorí chceli na Rujane obchodovať, museli najskôr obetovať zo svojho tovaru niečo cenné Sventovitovi. Arkone sa odovzdávala aj tretina vojnovej koristi, takže vlastnila veľký poklad. Ten strážil oddiel o sile 300 ozbrojených jazdcov. Arkona sa stala aj poslednou opornou baštou slavianskej predkresťanskej Staroviery. Od 19. mája 1168 bola obliehaná a 15. júna 1168 bola definitívne dobitá dánskym kresťanskym kráľom Waldemarom. Ten prikázal Sventovitovho kummíra priviazať za krk ku koňovi a ťahať ju po zemi pred očami Slovanov. Potom ju dal rozrezať na niekoľko kusov a spáliť. Obyvateľov násilím prinútil ku krstu. SVENTOVIT - Vyšší Nebeský PrvoprѢdok nesúci Čisté Duchovné Svetlo Blaha, Lásky, Osvietenia a Presvietenia Sveta Pravi do Duší všetkých Bielych ľudí z Rodov Veľkej Rasy a Duší potomkov Nebeského Rodu. . PRAV - svet PrvoprѢdkov SLAV - svet PrѢdkov a ochrancov (mentálny, astrálny svet) JAV - svet ľudí a živých bytostí (fyzický svet) NAV - svet duchov a besov (astrálny svet) . Zo slavianskeho védického pohľadu vo Vesmíre neexistuje nič okrem Energií a Síl, ktoré ich riadia. Vo Vesmíre neexistujú ani pravé uhly a priamky, lebo energia sa zásadne šíri formou rôznych energetických frekvencií vlnovo, môžeme ich v zmysle dnešnej vedy volať hoci aj kvantami. Celý priestor je naplnený Éterom, v ktorom sa okamžite premiestňuje informácia z jedného konca Vesmíru na druhý bez akéhokoľvek omeškania a skreslenia pomocou torzných polí. Z určitého pohľadu môžeme hovoriť aj o tom, že Sila je energia plus Informácia. V našom ponímaní sú tieto riadiace Sily Galaxie nazývané Vyšní PrvoprѢdkovia alebo PrvoprѢdkovia Pravi. Všetko závisí od stupňa evolučného vývoja jednotlivca. Niekto vidí Bohov, iný priamo Sily a Energie. No všetko je iba špecifickou hranou toho istého Obrazu, ktorý je uložený v mnohorozmernom Vesmíre, a teda neopísateľný termínmi nášho primitívneho, štvorrozmerného Sveta Javi. vianočná koleda: Pastieri ,,Valasi,, - strážcovia štyroch strán, nosia v kolede Zimného slnovratu (Vianoc) namiesto znovuzrodeného Slnka už ,,betlehem,, so znovuzrodeným božstvom iného mena, už nie nového Slnka. Tancujú ale slnečný svargový (svastikový) tanec štyria v provotočivom smere a Starého (pôvodne sv. Deda) nesú na tom točiacom sa prakríži, pozostávajúcom z dvoch skrížených ozembuchov. Obradníci v tejto čiastočne pokresťančenej kolede, nesúc Starého, spievajú: ,,Nesieme capka, ako baranka, do neba, aby ho prijal, o pomoc bíjal Kristus Pán.“ Veľká časť obradu pôsobí ako násilné obracanie Starého na privezenú vieru, pastieri používajú násilie a nútia Starého pokloniť sa Ježiškovi. Starý Ded v obradnej podobe sa však vzpiera a s vtipom a voči šíriteľom cudzieho náboženstva sa robí nahluchlým. S ľahkosťou žartovného obradníka - Igrica (veď ho aj volajú Gryco-igrico), si Starý v rámci možného dovoľuje to, čo sa inak tvrdo trestalo. Preonačení obradníci sa snažia Starého ,,zbetlehemizovať,,: -Povedz, kde sa narodil Boh! Starý: Bôb sa urodil v záhrade ... -Stroj sa na vysoký úrad! Starý: Azda na stolicu? -Nie, na vysokú šibenicu! alebo -Koza prežehnaj sa! Starý: Otca, ducha do kožucha ... -Koza pomodli sa! Starý: Ojče náš, ktorý si, včas ráno do misy, a z misy do chlieva, modliť sa netreba! Nech bude pochválený, na všetky štyri strany rozvalený! ... V početných veršoch Starý odmieta rodisko Boha v Betleheme a vidí ho, s vtipom a možno aj podvedome, v záhrade, čiže prírode. Odmieta aj cirkevnú modlitbu a umiestňuje videnie Boha späť, ,,na všetky štyri strany“, ,,rozvaľuje“ teda z centralizovaného, kresťanského miesta, späť do Všehomíra, ako to znázorňovali sochy slovanského božstva so 4 tvárami na 4 strany. V tejto posmešnej a vtipnej úlohe dáva Starý do obradu kus svojej vedomeckej podstaty, ktorá v 4 stranách sveta vníma Boha a otvorene odmieta cirkevné poňatie duchovna. Z pohľadu slaviansko-árijských véd vo Vesmíre neexistuje nič okrem Energií a Síl, ktoré ich riadia. Vo Vesmíre neexistujú ani pravé uhly a priamky, lebo energia sa zásadne šíri formou rôznych energetických frekvencií vlnovo, môžeme ich v zmysle dnešnej vedy volať hoci aj kvantami. Celý priestor je naplnený Éterom, v ktorom sa okamžite premiestňuje informácia z jedného konca Vesmíru na druhý bez akéhokoľvek omeškania a skreslenia pomocou torzných polí. Z určitého pohľadu môžeme hovoriť aj o tom, že Sila je energia plus Informácia. V našom ponímaní sú tieto riadiace Sily Galaxie nazývané Vyšní PrvoprѢdkovia alebo PrvoprѢdkovia Pravi. Všetko závisí od stupňa evolučného vývoja jednotlivca. Niekto vidí len Bohov, iný priamo Sily a Energie. No všetko je iba špecifickou hranou toho istého Obrazu, ktorý je uložený v mnohorozmernom Vesmíre, a teda neopísateľný termínmi primitívneho, štvorrozmerného Sveta Javi. . Bukva jať ,,Ѣ,, z nášho písma – Staroslovienskej Bukvice, sa vyslovuje ako [ie]. Viac TU: https://www.slovieni.com/knihy/staroslovienska-bukvica . kummir Sventovita má 4 tváre smerujúce na 4 svetové strany .... kumír Veľkého Triglava Sveta Javi – Svaroga, Perúna a Sventovita, čo symbolizuje Svedomie, Slobodu a Svetlo, má 3 tvárČítaj viac

Nižná Šuňava (Liptov, SlovѢnsko/СЛѠВѢNСКѠ/)

СЛѠВѢNЄ /Slovieni/ z Hrochote (Podpoľanie, SlovѢnsko/СЛѠВѢNСКѠ/) . slovo ,,СЛѠВѢNЄ,, je písané naším pôvodným písmom - Staroslovienskou Bukvicou (СТАРѠСЛѠВѢNСКА БȢКЪВИЦА) ... viac TU: https://www.slovieni.com/knihy/

Šumiac (Horehronie), r. 1951, tanec Janošikov, Koleso, Do hora

Žakarovce (Dolný Spiš, SlovѢnsko/СЛѠВѢNСКѠ/)

СЛѠВѢNЄ /Slovieni/ z Polomky (Horehronie, SlovѢnsko/СЛѠВѢNСКѠ/) . slovo ,,СЛѠВѢNЄ,, je písané naším pôvodným písmom - Staroslovienskou Bukvicou (СТАРѠСЛѠВѢNСКА БȢКЪВИЦА) ... viac TU: https://www.slovieni.com/knihy/